Slony je možné potkat úplně všude. Důkazem jsou fotky mých přátel, kteří na mě myslí na svých cestách...:)
Hodně jsem tehdy přemýšlel o dobrodružstvích v džungli a také se mně podařilo nakreslit pastelkou první kresbu. Kresbu číslo 1. Vypadala takhle:

Ukázal jsem své veledílo dospělým a ptal jsem se jich, nahání-li jim má kresba strach. Odpověděli mi: „Proč by klobouk naháněl strach?“ Ale on to nebyl klobouk. Byl to hroznýš, jak zažívá slona. Nakreslil jsem tedy vnitřek hroznýše, aby to dospělí pochopili. Oni totiž potřebují vždycky nějaká vysvětlení. Má kresba číslo 2 vypadala takhle:

Malý princ, Antoine de Saint-Exupéry
Tak tady je výčet několika knih, těch které jsem četla nebo vlastním, pojednávajících o slonech. Bohužel jsem zde nezakomponovala dětskou literaturu, která je na sloníky bohatá. Možná časem doplním...
Ve sloní zemi, kde sloni mají tlapky… Na stromě byl velký stydlivý slon. Ten slon byl takový uťapla, aj když byl největším slonem na planetě Vesmír… vypadala též jako nejmenší. Dlouho jedl pouze hipíky, ale jednou se rozhodl, že zkusí taky trochu pepsi. Měl obrovský chobot, a proto si dal jednu zlatou dávku čistý pepsi a začalo mu být hodně špatně. Šel okol nejmenší slon, který kdy byl a podíval se na slona, který kdy byl největší na celé planetě Vesmír. Zeptal se ho co mu je a slon mu vyprávěl... Zjistil, že mu musí přinést největšího a nejzdravějšího hipíčka na světě, aby ho zachránil. Jenže hipíček byl schovaný... Nikdo nevěděl kde. Tak to slon malý zkusil s tamním největším hipíkem, ale to se nepovedlo a slon velký začal ještě k tomu vyzařovat žlutě.
Po letech strádání opět začínají práce na sloním webu. Začínám tentokrát web stavět na redakčním systému, takže si jej Mirečka bude moci spravovat úplně sama. Uvidíme, jestli se zde budou nějaké informace objevovat častěji než dříve.